Kiwi aneb hlavou dol?

O tom, že kiwiácká mluva má k angli?tin? pom?rn? daleko už jsem psal. Pokud se sem p?ece jen chystáte, i p?es nebezpe?í že se s místními nedomluvíte, vemte si do kapsy tahák...

Už to asi víte, ale kdyby ne, tak v?zte — máme Adama. Tak jako si n?kte?í lidé každé dva roky po?izují nové auto nebo novou milenku, tak my si po?izujeme nové a nové potomky.

Adam je Ludvig jak se pat?í, takže jsme k jeho porodu málem p?ijeli pozd?, jak je v naší rodin? zvykem. Ale popo?ad?. Ve dv? v noci 25. srpna, tedy v den "termínu", jsem šel spát a koukám - Jitka sedí a posteli a koulí o?ima. Kontrakce? Jo, kontrakce. Prý po deseti minutách. Deset minut je dlouhá doba, na odjezd do porodnice moc brzo, takže Jitce dávám pusu na dobrou noc a spokojen? usínám. Kdyby n?co tak a? m? vzbudí.

Vyspal jsem se do r?žova a p?ed devátou zkušebn? prot?el jedno oko abych omrknul jak jsme na tom s porodem. Koukám že Jitka je po?ád ve stejné pozici jako jsem jí v noci zanechal, sedí na posteli, akorát už o dost víc kulí o?i. "Kontrakce?" ptám se. Po?ád prý po deseti minutách, ale te? už festovní. Akutn? to nevypadá, takže se jdu umýt, nasnídat a sbalit evakua?ní zavazadlo do porodnice. O hodinu pozd?ji Jitka hlásí kontrakce po ?ty?ech minutách. "Pojedem?" ptám se. "No tak asi jo, kdyžtak tam po?káme", rozhodujem se a vyrážíme.

Už bylo po ranní dopravní špi?ce takže v p?l jedenácté jsme v nemocnici. Kde zaparkujem? P?ed hlavním vchodem je plno, u pohotovosti taky plno, takže jedem na velké parkovišt?, což je, pravda, trochu z ruky. Jitka už kontrakce nehlásí. Sta?í letmý pohled a i nezasv?cenému je jasné že prost? na férovku rodí. Ppoommaallýýmm tempem s miminkovskou hlavi?kou skoro mezi nohama jsme z parkovišt? došli asi 200 metr? do p?ízemí nemocnice. Dosunuli jsme se až k prvnímu "help desku", kde stál d?dula a podával informace zbloudilým pacient?m. Nás se ani nemusel ptát které odd?lení hledáme, jen vyt?eštil o?i a sprásknul ruce: "Ježiš co tu d?láte? Porodnice je na druhém konci nemocnice, to jste m?li parkovat rovnou tam a nechat se vyvézt emergency výtahem až nahoru." A že nám tedy alespo? obstará jezdící k?eslo, a? ten zbylý kilometr a p?l skrz chodby a zákruty Auckland City Hospital Jitka nemusí ?apat. ?ekáme p?t minut, deset minut, odvoz nikde.

Až najednou kolem šel chlápek, asi taky pacient, a jestli prý nepot?ebujem pomoct? Tak t?eba to k?eslo by se šiklo, povídám. Pochopil, odsprintoval, nevím kde ho ukradnul, ale ani ne za minutu byl zpátky a my se kone?n? pohnuli sm?rem k porodnici. Tam už nás ?ekali a jen co jsme si na recepci vysv?tlili že Jitka není Ludvig ale Ludvigová a p?esto je to moje manželka nás odvedli na pokoj. To bylo n?co po jedenácté. Tentokrát se o nás m?ly starat dv? midwives (porodní asistentky) - Randi z Dánska a Frieda z Litvy, která se midwifování teprve u?í. Ale moc si s náma neužily. Jitka sebou hned po p?íchodu plácla na postel a nekompromisn? jim oznámila že bude rodit v poloze na boku, dvakrát t?ikrát zatla?ila a v 11:33 byl prcek na sv?t?. Tím to pro midwives celkem haslo, p?edstavení skon?ilo a Jitka se usmála že m?žeme jít dom?. Frieda jen nev??ícn? kroutila hlavou.

Krom? zájmu o miminko byla pak Jit?ina jediná starost abysme tam nez?stávali moc dlouho, abysme pak netvrdli na dálnici v odpolední dopravní špi?ce. Takže jsme kolem t?etí sbalili Adama ozna?eného jako "Ludvigova, baby of Jitka" a p?ed ?tvrtou už parkovali doma. Zrovna v?as na odpolední sva?inu :-)

Kolegové co bydlí blízko u mo?e v pond?lí popisovali ?ád?ní živl? jako violent storm. Jiní, kte?í bydlí v okolí Whangarei pak rovnou jako konec sv?ta.

N?kte?í unikli smrti o mí? než vlásek: flash video, ostatní možná stále vynášejí vodu ze sklepa: foto galerie. Vlastn? ne, tady se sklepy nestaví.

U nás byl docela klid. Sice docela foukalo a báli jsme se že nám na barák spadne sousedovic velestrom. Pro jistotu jsme tedy p?est?hovali d?tské postýlky na noc k nám do ložnice. Nakonec jsme ale až na pár polámaných v?tví a v jednom míst? poni?ený okap nezaznamenali žádné škody na zdraví ani na majetku. Možná proto že št?stí p?eje p?ipraveným - m?li jsme totiž nava?eno a nape?eno, to kdyby pak nešla elekt?ina, a v lednici vychlazené pivo, to kdyby netekla voda.

Obojí se nám nakonec hodilo, protože i p?es mé dob?e myšlené odrazování ("Z Tamaki Drive vás ten vichr sfoukne i s autem!") dorazili na návšt?vu kamarádi z druhého konce Aucklandu. Asi si nakonec mysleli že cestu p?ece jen nep?ežili, protože ládujíc se perníkem s ?okoládou, sýrovými placi?kami a dalšími zásobami na nejhorší ?asy a popíjejíc Staropramen, v teple, u topení, s plnou pusou Mag slastn? špitla: "Tak takhle vypadá nebe" :-)

Na Nový Zéland se jezdí mimo jiné proto, abyste zažili v?ci na které v ?esku nenarazíte. Nap?íklad originální Bungy jumping, zem?t?esení, skok ze Sky Toweru, nebo (sub-)tropický cyklón. Ten možná znáte spíš pod jménem Hurikán, Tajfun nebo Uragán, podle toho jestli jste Ameri?an, Japonec nebo Rus. My mu budeme ?íkat prost? Cyklón.

Ty dva malé zelené ostr?vky uprost?ed obrázku jsou Nový Zéland. V jeho horní ?ásti, tam kde se na hlavní pevninu napojuje tenký výb?žek Northlandu leží Auckland. A na jeho západní stran? (tedy vlevo) bydlíme.

To obrovské, velké, oranžové monstrum je Cyklón který se na nás od Austrálie žene rychlostí 50km/h. Tak jako v ?esku bývají desetileté povodn?, tady bývají desetileté tajfuny, takové jako ten dnešní.

P?edpov?? ?íká že se nad Auckland dostane v sobotu kolem poledne místního ?asu (takže od te? asi za 10 hodin), foukat bude 180 až 200km/h a vody spadne tolik že povodn? máme ?ekat snad i na kopcích.

Poslední solidní cyklón na NZ se jmenoval Fergus (1996) a vítr p?i n?m dosahoval rychlosti až 225km/h. Pak se meteorolog?m utrhnul v?trometr, takže kolik p?esn? to nakonec bylo nikdo neví.

Další informace v angli?tin? na weatherwatch.co.nz, ?eštin? za ?as tady na kiwi.logix.cz. Tedy pokud budeme mít elekt?inu, internet a st?echu nad hlavou...

Update: P?ežili jsme

V pr?m?ru p?l krát týdn? dostávám mail kde se pisatel ptá jak se nejlíp
vydat za prací na Nový Zéland. Ne že bych si s vámi, pánové a dámy,
nerad psal. Ale ješt? radši vám n?co nakreslím...

Takže šmejd?te prstem po grafu, pište do komentá?? otázky a hledejte nejjednodušší cestu na Zéland. P?íšt? si probereme ?KD, tedy ?asto kladené dotazy. T?eba se dostane i na ten váš :-)

Vítejte ve fungl novém multimediálním dílu nepravidelného zpravodaje ze života u protinožc?. Tentokrát si povíme n?co málo o kiwi-english.

Na p?epis výslovnosti tu budu používat ?eskou abecedu, protože ty linguistické klikyháky psát neumím, takže omluvte sníženou kvalitu obrazu. A pokud neumíte ani trochu anglicky tak z dnešního povídání asi moc mít nebudete. Sorry mates.

P?ed pár dny Šárka prostírala st?l k ve?e?i a povídá "Múv d ?ía plíz". "Move what?" ptám se. "?ía p?ece!". Aha, chair! Ale pro? mám posunout židli? A kterou? Tu na který sedím? "Noi! Día's a ?ía lúk!!!" (tedy No, there's a chair, look!) a roz?ilen? ukazuje na židli v kuchyni, že jí mám p?inést ke stolu. Musel jsem se smát. Noi (no)? Día (there)? ?ía (chair)? Ty mr?avej kiwíku, co t? to v tý školce u?ej? Copak takhle se vyslovuje angli?tina?!!

Jo. Vyslovuje. Výslovnost novozélandské angli?tiny je místy, ?ekn?me, neobvyklá. Slova jako here, hair, hare, hear se všechny vyslovujou stejn?: Hía. Cheer a chair taky stejn?: ?ía. A tak dále. Poor, pour, pore, paw je púa a shear a share je Šía. Ostatn? poslechn?te si sami rodilou mluv?í (nejd?ív zkuste kliknout na šipku a kdyby to nefungovalo tak na podtržená slova):

really, rarely

fear, fair, fare

ferry, fairy

spear, spare; shear, share

here, hair; ear, air

poor, pour, pore, paw

Dlouho mi vrtalo hlavou jak si kiwiáci m?žou rozum?t když polovinu slov vyslovují úpln? stejn?. Teprve nedávno jsem narazil na ?lánek od jednoho z nich, který mi potvrdil co jsem už dávno tušil - oni si nerozumí! :-)) Te?, vyzbrojeni základními znalostmi o kiwi-angli?tin?, si to veskrze veselé povídání o nedorozum?ních m?žete vychutnat i vy: Overheard on a Bus (slovní?ek: share=sdílet, shear=st?íhat ovce).

A jaké z toho plyne pou?ení?

1. Jsme rádi že Šárka bude um?t výborn? anglicky
2. Je škoda že mimo Nový Zéland jí nikdo nebude rozum?t :-(

Rekonstrukce koupelny zdárn? pokra?uje. Samoz?ejm? jsem mohl mít všechno bez problém? hotové za t?ch 14 dní dovolené, jak bylo p?vodn? plánováno, ale byla by škoda si to po?ádn? neužít když m? kut?ní tak baví! Takže to schváln? zdržuju a protahuju (ale pššššššttt, Jitce ani slovo!) a den co den, n?kdy i ob den nebo dokonce i ob dva, n?co sádruju, pak šmirgluju, sádruju, šmirgluju, sádruju, šmirgluju, no v posledních dnech je to trochu stereotypní, uznávám. Odm?nou mi je bezmezný obdiv mé ženy. I když nevím pro? poslední dobou z pochvalných slov sm?rem k mé šikovnosti cítím lehou?ký nádech ironie. A komentá?e ohledn? pln?ní termín? pro jistotu ignoruju úpln?. "Vsadila jsem se s Romanou že to do konce kv?tna nestihneš", jo d?kuju za d?v?ru.

A p?itom už je toho tolik hotovo!

Voda funguje, vanu máme a koupat se v ní dá:

Strávil jsem dv? hodiny skr?enej na bobku v 90cm vysoké meze?e vystlané skelnou vatou mezi stropem a st?echou, tedy tam kde by normální d?m m?l p?du, ale nakonec ano, elektrika funguje, sv?tla svítí a dokonce i novou zásuvku k budoucímu umyvadlu jsem zbudoval:

Kamarád mi poradil dát do mezery ve st?n? zvukovou izolaci, nebo alespo? podložky z p?epravek od jablek, prej jsou docela ú?inné. Hmm, trochu voodoo, ale byly zadarmo, tak co:

Jo a mimochodem už jsem obložil všechny st?ny sádrokartonem v t?chto kon?inách zvaným GIB board a spot?eboval 15kg sádry v disciplín? zvané plastering, neboli gib-stopping, tedy sádrování spár. Zlatým h?ebem bylo dnešní broušení sádry do hladka:

No uznejte, nebyla by škoda koupelnu neuvážen? p?ed?asn? a ve sp?ch dokon?it a o tyhle radosti se p?ipravit? :-)

Vlastnictví bará?ku s sebou p?ináší spoustu radostí: placení hypotéky a všemožných poplatk?, dobrý pocit když ceny nemovitostí letí vzh?ru (už aby za?aly), možnost p?etvo?it si d?m nebo zahradu podle vlastního vkusu (což v pronajatém nelze) a nutnost opravit sám co se rozbilo (což v pronájmu je záležitost jednoho telefonátu majiteli). Takže od konce - tekla nám voda ze sprchového koutu. Málo ale vytrvale p?i každém sprchování. Protekla kolem lina, prosákla cementovým podkladem, a uvelebila se v d?evot?ísce z níž jsou tady podlahy.

Mimochodem místní stava?ina a architektura je fakt zážitek, typický d?m je d?ev?ná konstrukce s d?evot?ískovou podlahou obestav?ná sádrokartonem a to vše stojí na 20cm k?lech zaražených metr do zem?. Po?ádné základy nikde, sklep nikde, p?da nikde, izolace pro srandu. A k tomu ješt? bojler ze kterého horká voda te?e ??rkem; ne že by byl rozbitej, prost? low pressure system. No nic, zpátky k podlaze v koupeln?.

D?evot?íska nasákávala a nasákávala až se rozpadla na tisíce d?ev?ných t?ísek, cementová sko?ápka povolila a já se jednoho ve?era po koupání propadl mokrej a nahatej skoro až do sklepa. Tedy do té 50cm díry pod barákem co pro jednoduchost sklepem nazýváme. Druhý den jsem to ješt? obhlídnul zespodu, zjistil že rozmá?ená podlaha je až do p?lky p?edsín? a polil m? studený pot. No a bylo rozhodnuto, podlaha se musí co nejd?ív vym?nit nebo nám to všechno shnije. Koupelnu jsme stejn? ?asem cht?li zrekonstruovat a spojit se záchodem. Hlavn? kv?li vymejvání pokad?nýho no?níku kdy ?lov?k musí k umyvadlu - na záchod - k umyvadlu - na záchod - ... a to n?kdy i 5x za sebou t?eba 5x denn?.

Takže jsem si vzal dva týdny dovolené, nakoupil n?co bouracího ná?iní, n?co konstruk?ního ná?iní a krabi?ku šroubk? SQ 8g x 65, snad si s nimi vysta?ím. Te? mi držte palce a? z toho staveništ? za zbývající týden a kousek stihnu zase vyrobit koupelnu. Plán B je takový že p?es trosky hodím ?erný igelit, na n?j dám nápis Nevstupovat a mejt se budem za bojového pok?iku VšakJeLétoNéééé???ÁÁÁÁÁÁÁ na zahrad? pod hadicí. Ješt? že v Aucklandu skoro nikdy nemrzne :-)

Dneska jsou to p?esn? t?i roky a jeden m?síc od chvíle kdy jsem opustil rodnou hroudu, rodi?e a kamarády a p?istál v Aucklandu. (Jit?ino a Šár?ino výro?í p?ijde zhruba za dva týdny). Jelikož jsme p?ed odjezdem slibovali že vízum máme na t?i roky, na ja?e 2008 nás máte zpátky tak se byst?ejší ?tená?i možná ptají jak to že ješt? nebalíme? Inu takto:

Tahle modrá v?c je New Zealand Residence Permit, tedy Povolení k trvalému pobytu na NZ a píše se v n?m že tu m?žeme z?stat ... no ... natrvalo, že. A taky že jakmile odjedeme tak p?estane platit, což je taková drobná komplikace. Další komplikace je že Oskar sice už má ?eské ob?anství ale stále nemá pas, takže mu imigra?níci nem?li kam nalepit jeho modrý papírek a vlastn? je tu na?erno. Ale on je na život v poloilegalit? zvyklej, už mu to ani nep?ijde.

Takže jinými slovy: zatím z?stáváme

Co si budeme povídat - líbí se nám tu. Nejen že pro d?ti je to tu lepší, ?ist?jší, bezpe?n?jší, d?tská h?išt? jsou na každém rohu a smog už známe jen z vypráv?ní. Šárka se pomalu u?í anglicky a byla by škoda jí tu možnost vzít. Oskarovi je to zatím fuk kde žije, hlavn? že pravideln? dostane žvanec. Jitka si užívá domek a zahrádku (nojo, musím ud?lat plot aby Oskar neutíkal) a já celkem pohodln? z jednoho platu uživím celou rodinu. Takže nás dom? vlastn? nic netáhne.

Nebo jo? Bohužel ani moji ani Jitky rodi?e se na možnost strávit d?chod mezi kiwíkama netvá?í moc nadšen?, takže co chvíli ?ešíme kdy to p?ijde, kdy si budeme muset sbalit kufry a odst?hovat se tam odkud jsme p?ed t?ema lety p?ijeli. Nechce se nám. Ani trochu. Z domku se zahrádkou do paneláku v Praze, z ?istého prost?edí u mo?e do smogu u Vltavy. Znova se nau?it dávat si pozor na kapsá?e. Znova si uv?domit že ú?edník za p?epážkou nesedí proto aby mi pomohl, ale proto aby mi komplikoval život. Zjistit že dít? mi do školky nevezmou protože nemají místo, leda že bych jim dal sponzorský dar, to by pak místo m?li. Znova p?ijmout postoj že kdo není bílej ten je podez?elej a ur?it? má n?jakou nemoc. A znova se nau?it všechno a všechny podezírat, protože p?ece není samo sebou že se se mnou n?kdo na ulici dá do ?e?i a usm?je se na Jitku že jí to sluší. Prost? znova p?ekousnout tisíc otravných v?cí kterým už jsme sta?ili odvyknout.

Ona konec konc? ta otázka je celkem jednoduchá: Máme radši ud?lat to co je lepší pro naše d?ti, "ob?tovat" rodi?e a z?stat na Zélandu? Nebo se máme vykašlat na dobro d?tí a s v?domím že mi to nejpozd?ji v pubert? strašn? vy?tou se vrátit do ?eska aby rodi?e m?li radost? Tedy bu? se zachováme sobecky k d?tem nebo k rodi??m. Hmm, lehká volba.

Jasn?, i v ?esku se dají vychovat d?ti. A jasn?, ani na NZ není všechno r?žové a i tady je spousta v?cí k nasrání. Ale t?ch zélandských je tak n?jak mí? a jsou vesm?s mí? nasrávací. Než jsme odjeli tak nám jedna kamarádka ?íkala že jakmile se odst?hujeme tak budeme už po?ád nespokojení. Na Zélandu nám bude chyb?t "to pravé doma", ale ani zpátky v ?esku nebudeme spokojení protože budeme v?d?t že jinde to jde jinak a líp. A m?la pravdu. Takže jaké je pou?ení z dnešní bajky? Radši nikam nejezd?te a z?sta?te p?kn? doma, a? nemáte srovnání. Ušet?íte si tak spoustu starostí.

Howgh. Aha, dneska jsem zapomn?l bejt vtipnej. No snad p?íšt?.

?ídit nákla?ák je snem každého muže. Šofér m?že bejt chlupatej a neholenej, m?že si v kabin? smrd?t a prd?t a nikdo se na n?j netvá?í pohoršen? a ješt? má pod palcem obrovský ?oudící rachotící bourák. Prost? ideální profese. Kdo by se necht?l alespo? jednou v život? posadit za volant nákla?áku a kone?n? se stát velkym chlapem!?

Moje chvíle nadešla když jsem si na TradeMe po?ídil tunu a p?l betonových dlažebních kostek. Bylo pot?eba je dostat od jejich p?vodního majitele ve ?tvrti Pt Chevalier k nám na zahradu. Neváhal jsem ani minutu - p?j?ím si nákla?ák! V jedné p?j?ovn? mi nutili n?jakou trapnou dodávku, ale co bych to byl za chlapa vozit se v dodávce? Nakonec jsem sehnal opravdovský truck a dva závozníky :-)

Couvání s monstrem plným betonu po naší úzké k domu.

A v záp?tí skoro-utržení ?ehosi z podvozku p?i sjížd?ní na trávník.

Všechno dob?e dopadlo - kostky jsou vrženysloženy

Aby bylo jasné kdo ten tirák ?ídil!

Cestou zpátky mi d?lala závozníka Šárka.