« Koupelna II | Tři roky » |
Koupelna
Vlastnictví baráčku s sebou přináší spoustu radostí: placení hypotéky a všemožných poplatků, dobrý pocit když ceny nemovitostí letí vzhůru (už aby začaly), možnost přetvořit si dům nebo zahradu podle vlastního vkusu (což v pronajatém nelze) a nutnost opravit sám co se rozbilo (což v pronájmu je záležitost jednoho telefonátu majiteli). Takže od konce - tekla nám voda ze sprchového koutu. Málo ale vytrvale při každém sprchování. Protekla kolem lina, prosákla cementovým podkladem, a uvelebila se v dřevotřísce z níž jsou tady podlahy.
Mimochodem místní stavařina a architektura je fakt zážitek, typický dům je dřevěná konstrukce s dřevotřískovou podlahou obestavěná sádrokartonem a to vše stojí na 20cm kůlech zaražených metr do země. Pořádné základy nikde, sklep nikde, půda nikde, izolace pro srandu. A k tomu ještě bojler ze kterého horká voda teče čůrkem; ne že by byl rozbitej, prostě low pressure system. No nic, zpátky k podlaze v koupelně.
Dřevotříska nasákávala a nasákávala až se rozpadla na tisíce dřevěných třísek, cementová skořápka povolila a já se jednoho večera po koupání propadl mokrej a nahatej skoro až do sklepa. Tedy do té 50cm díry pod barákem co pro jednoduchost sklepem nazýváme. Druhý den jsem to ještě obhlídnul zespodu, zjistil že rozmáčená podlaha je až do půlky předsíně a polil mě studený pot. No a bylo rozhodnuto, podlaha se musí co nejdřív vyměnit nebo nám to všechno shnije. Koupelnu jsme stejně časem chtěli zrekonstruovat a spojit se záchodem. Hlavně kvůli vymejvání pokaděnýho nočníku kdy člověk musí k umyvadlu - na záchod - k umyvadlu - na záchod - ... a to někdy i 5x za sebou třeba 5x denně.
Takže jsem si vzal dva týdny dovolené, nakoupil něco bouracího náčiní, něco konstrukčního náčiní a krabičku šroubků SQ 8g x 65, snad si s nimi vystačím. Teď mi držte palce ať z toho staveniště za zbývající týden a kousek stihnu zase vyrobit koupelnu. Plán B je takový že přes trosky hodím černý igelit, na něj dám nápis Nevstupovat a mejt se budem za bojového pokřiku VšakJeLétoNéééé???ÁÁÁÁÁÁÁ na zahradě pod hadicí. Ještě že v Aucklandu skoro nikdy nemrzne :-)
1 comment

Tak jsem s nadšením konečně přečetla celý váš blog. Strašně moc vám fandím. Já sama jsem nikdy necestovala, za komunistů jsem nesměla a pak jsem, bohužel onemocněla tak, že cestovat nemohu (když pominu i nedostatek peněz). Ale moc to přeji všem, kdo cestovat mohou, mohou poznávat země, lidi….. Moc vám držím palce a těším se na další vyprávění.