| « Koupelna | Truck truck truck » |
Tři roky
Tři roky
Dneska jsou to přesně tři roky a jeden měsíc od chvíle kdy jsem opustil rodnou hroudu, rodiče a kamarády a přistál v Aucklandu. (Jitčino a Šárčino výročí přijde zhruba za dva týdny). Jelikož jsme před odjezdem slibovali že vízum máme na tři roky, na jaře 2008 nás máte zpátky tak se bystřejší čtenáři možná ptají jak to že ještě nebalíme? Inu takto:
Tahle modrá věc je New Zealand Residence Permit, tedy Povolení k trvalému pobytu na NZ a píše se v něm že tu můžeme zůstat ... no ... natrvalo, že. A taky že jakmile odjedeme tak přestane platit, což je taková drobná komplikace. Další komplikace je že Oskar sice už má české občanství ale stále nemá pas, takže mu imigračníci neměli kam nalepit jeho modrý papírek a vlastně je tu načerno. Ale on je na život v poloilegalitě zvyklej, už mu to ani nepřijde.
Takže jinými slovy: zatím zůstáváme
Co si budeme povídat - líbí se nám tu. Nejen že pro děti je to tu lepší, čistější, bezpečnější, dětská hřiště jsou na každém rohu a smog už známe jen z vyprávění. Šárka se pomalu učí anglicky a byla by škoda jí tu možnost vzít. Oskarovi je to zatím fuk kde žije, hlavně že pravidelně dostane žvanec. Jitka si užívá domek a zahrádku (nojo, musím udělat plot aby Oskar neutíkal) a já celkem pohodlně z jednoho platu uživím celou rodinu. Takže nás domů vlastně nic netáhne.
Nebo jo? Bohužel ani moji ani Jitky rodiče se na možnost strávit důchod mezi kiwíkama netváří moc nadšeně, takže co chvíli řešíme kdy to přijde, kdy si budeme muset sbalit kufry a odstěhovat se tam odkud jsme před třema lety přijeli. Nechce se nám. Ani trochu. Z domku se zahrádkou do paneláku v Praze, z čistého prostředí u moře do smogu u Vltavy. Znova se naučit dávat si pozor na kapsáře. Znova si uvědomit že úředník za přepážkou nesedí proto aby mi pomohl, ale proto aby mi komplikoval život. Zjistit že dítě mi do školky nevezmou protože nemají místo, leda že bych jim dal sponzorský dar, to by pak místo měli. Znova přijmout postoj že kdo není bílej ten je podezřelej a určitě má nějakou nemoc. A znova se naučit všechno a všechny podezírat, protože přece není samo sebou že se se mnou někdo na ulici dá do řeči a usměje se na Jitku že jí to sluší. Prostě znova překousnout tisíc otravných věcí kterým už jsme stačili odvyknout.
Ona konec konců ta otázka je celkem jednoduchá: Máme radši udělat to co je lepší pro naše děti, "obětovat" rodiče a zůstat na Zélandu? Nebo se máme vykašlat na dobro dětí a s vědomím že mi to nejpozději v pubertě strašně vyčtou se vrátit do Česka aby rodiče měli radost? Tedy buď se zachováme sobecky k dětem nebo k rodičům. Hmm, lehká volba.
Jasně, i v Česku se dají vychovat děti. A jasně, ani na NZ není všechno růžové a i tady je spousta věcí k nasrání. Ale těch zélandských je tak nějak míň a jsou vesměs míň nasrávací. Než jsme odjeli tak nám jedna kamarádka říkala že jakmile se odstěhujeme tak budeme už pořád nespokojení. Na Zélandu nám bude chybět "to pravé doma", ale ani zpátky v Česku nebudeme spokojení protože budeme vědět že jinde to jde jinak a líp. A měla pravdu. Takže jaké je poučení z dnešní bajky? Radši nikam nejezděte a zůstaňte pěkně doma, ať nemáte srovnání. Ušetříte si tak spoustu starostí.
Howgh. Aha, dneska jsem zapomněl bejt vtipnej. No snad příště.
20 comments
No jednou to asi stačí, pánč už to stejně dlouho tuším :-)
Co je dobre, ze jste oba Cesi, pokud by jen jeden, to uz by bylo blbsi, takhle mate ten stesk spolecny...
Ziju v Seville a momentalne se spis chci vratit, jsem tu sama a mam ted predstavy o nasi zemi spise idilicke a prevlada ten smutek po nasem...mno uvidime...
No a co se tyka ekologie, kdyby veskerej bordel co zelandani vyprodukujou neodfouklo nekam nad pacifik, neda se kvalita vzduchu porovnavat. My tridime, vy na zahrade palite PET flasky. My mame v rekach i raky a vy???
Osobne mi tu chybi leda snad to more.
Moc pozdravuj ode me i od Jakuba Jitku a deti.
Hodně štěstí na NZ ...
Turbíku, ber to z té lepší stránky: alespoň sem za náma konečně stihnete přijet. To už slibujete tři roky a jeden měsíc a pořád nic!
Leni, idilické představy o Česku mě přejdou vždycky když si na netu přečtu noviny :-)
Charlie, jedna z věcí za kterou jsem nesmírně rád je, že Nový Zéland asi nikdy nebude součástí Evropské unie ;-)
Báro, jsem rád že život bereš pozitivně. Bohužel tobě s Kubou se na NZ nelíbilo skoro od chvíle kdy jste sem přijeli takže mě nepřekvapuje že na návratu do Česka vidíte jen ty lepší stránky.
O zdravotnictví jsem nepsal protože to je jedna z věcí které u vás určitě lepší jsou. Místní felčaři znají jen "to přejde samo nebo nasadíme antibiotika" přístup.
O ustupující byrokracii mi ještě chvíli povídej jo? Mě stačilo vyřizování Oskarova českého občanství přes australskou ambasádu. Tamní zaměstnanci jsou sice vstřícní a ochotní (na rozdíl od průměrné české úřednice), ale zákony jim bohužel stojí v cestě v tom aby klientovi mohli usnadnit život.
No a nakonec s tou ekologií tos nemyslela vážně, že ne? Kde jsi tu viděla že by někdo na zahradě pálil PET flašky?! Jsem si jistej že kdybych to zkusil tak by na mě přijeli ještě dřív než by se mi táborák pořádně rozhořel. Plasty, sklo a papír samozřejmě třídíme jak doma tak v práci, tak jak je to v civilizovaném světě normální. Jestli jste to vy s Kubou nedělali a místo toho jste odpadky pálili na verandě vašeho bytu tak tím bych se radši moc nechlubil. Ale máš pravdu že raky v řekách nemáme. Prostě proto že raci tady nežijou. A co vy, máte v lesích ptáky kiwi? Nemáte, viď?
ad zdravotnictví, je to stejný jako za komančů bez známejch ste v hajzlu. Máme dědu 82 roků velmi aktivní člověk až do chvíle kdy mu začala odcházet kyčel, endoprotézu nedostane protože je moc starej (slova lékaře), vzhledem k tomu že nemůže bejt aktivní jako dřív tak přibral, tím trpí i druhej kloub atd .. prostě začarovanej kruh. Zašli jsme na soukromou kliniku, kloub dostane snad letos na jaře ale za "hotový" a to neodvádíme na zdravotním pojištění zrovna ty nejmenší částky ...
Druhej případ jsou problémy se zádama mojí skoroženy, mimochodem taky Jitka :). Doktoři absolutní nezájem, poslední prohlídka proběhla ze strany lékaře pouze "dotazem" a to byl dohodnutý rentgen s posouzením změn ... Nemít svýho "známýho" lapiducha nikdy by se nedočlala komplexního vyšetření.
A tak je to tu se vším, nikde to asi není ideální ale tady je to čím dál horší ...
A tak je to se vsim, ja sem v cesku spokojena, protoze kde neco vazne, muzu si dupnout. Vsechno mam pod kontrolou jenom ja. Na zelandu sem si jako visitor moc diktovat nemohla.
Teta za totace si ani ve vlastni zemi diktovat nemohla, a tak odesla do Svycarska. Dneska ale kdyz potrebuje zubare, prileti "navstivit segry".
Michale: Nam se na zelandu nelibilo, protoze sme to proste vzali za spatnej konec a z rozjetyho vlaku se blbe vystupuje. Kdybychom si nejdriv ze vseho koupili za par supu auto a pak pronajali domek, driv poznali lidi z CSklubu, driv sehnali ty prace, co sme meli nakonec, mozna bychom taky zustali. Ale v tom titernym apartmanku to nebylo nic moc.
A s těma PETkama, myslela sem Zélanďany mimo Auckland a možná Wellington, Christchurch, Taurangu a další větší místa. Nicméně mám pár známých a k nim mrtě neznámých kteří si ale píšou blogy o cestování, kteří procestovali zéland stylem "sbírám někomu na farmě jablka, on mě nechá vyspat a dá mi peníze na přesun dál a bungee a tak pořád dokola" a tihle lidi se co se likvidování odpadu týká dost shodujou: pálení. A je pravda, že my v našem apartmánu přímo pod věží, sme v garbage roomu měli popelnice na krabice od pizzy a podobné kartóny a jiný na veškerý další druhy odpadu. Šmitec.
S Oskarem si měl prostě smůlu, dyť Nikolka měla občanství i pas obou zemí a ještě jí nebyl ani rok.
P.S. máš moc pěkně a vtipně udělanej blog.
musim uznat, ze to je pomerne trefna glosa. Me se sice v CR libi, ale podle toho co jsem slysel muzou byt i lepsi mista a NZ mezi ne nejspis patri...
Kazdopadne jsi mi prodlouzil sanci prijet se na vas podivat... diiik ;-)
Sorry Báro, ale v ČR mě to začíná čím dál více štvát. Politika = megahrůza, platy = hrůza, čeští lidé s jenom stál e závidí a bonzují = je mi z většiny českého národa špatně. Chci pryč. Nenávidím to tu. Chci poznat jinej způsob života a jinou oblast světa.
Fat sem ráda, že si postavím svůj barák s pořádnou izolací, oknama bez meluzíny, základama a sprchou bez děr ;)
Jinak na vysvětlenou všem ostatním, já sem z česka nikdy neodjížděla s tím, že je tady hnusně abych zjistila že na NZ je to ještě horší a s pláčem letěla zpět mámě pod sukni. Vyjeli sme si s přítelem na čundr, na kterém sme zůstali přesně tak dlouho než nám bylo oběma jasné, že s tím druhým chceme strávit zbytek života a test se tím úspěšně skončil. Návíc sme to završili báječnou dovčou v Thajsku po cestě zpět ;)
Verim tomu, ze se daji deti vychovavat i v CR, ale take to jde i jinde. Rozdil je v tom, ze Ty si muzes vybrat, nejsi utecenec a netres bidu s nouzi. Nevim co na to reknou deti az dorostou... Nezapomen, ze cesta do pekel je vydlazdena dobrymi umysly...
Comment feed for this postLeave a comment
