Kiwi aneb hlavou dolů

Abychom ze sebe vyvětrali Rotoruiský sírový smrad, odjeli jsme ještě odpoledne do Buried Village, vesnice kterou v roce 1886 zavalilo bahno, popel a kamení z erupce několik kilometrů vzdálené sopky Mt Tarawera.

Hned u vstupu je malé muzeum kterým nás provedl maorský průvodce Huru s legrační angličtinou a gestikulací. Povídal ovšem docela poutavě, takže jsme se dozvěděli že vesnička původně sloužila hlavně turistům kteří chtěli na vlastní oči uvidět osmý div světa: Pink and White Terraces u přilehlého jezera Rotomahana.

Začátkem června 1886 se ovšem začali dít divné věci - voda v jezeře začala stoupat a hned zase klesat, země se čas od času zachvěla a dokonce byla na vodě spatřena tajuplná maorská válečná kanoe, taková jakou žádná vesnice v okolí neměla. No nevěřte tomu, jasný přízrak! A desátého června, chvíli po půlnoci BUM, sopka na obzoru bouchla, růžovou i bílou terasu zničila, vesnici kamením zasypala, domy evropského typu pobořila a pár lidí, kteří v nich bydleli zabila. Ti kdo bydleli v poctivých maorských staveních s dvaceticentimetrovou kulatinou místo střechy bez vyjímky přežili. Bylo to tak zajímavé vyprávnění že u toho Oskar usnul, což si Huru naštěstí nevzal osobně :-)

Potom jsme se vydali na prohlídku toho co zbylo z vesnice. No, moc toho nezbylo. Vlastně jen pár maorských chatrčí:

Vesnicí protéká potok Wairoa Stream, kde Šárka chvíli krmila velice chutně vypadající ryby, a taky vodopády, pojmenované jak jinak než Wairoa Falls.

A to je z Pohřbené Vesnice vlastně všechno. Cestou zpátky do Rotorui jsem se ještě chtěl podívat na Blue and Green Lakes (maorsky Rotokakahi a Tikitapu). Se slovy "jen se kouknu a hned jsem zpátky" jsem nechal rodinu v autě vydal se po lesní cestě. Po kilometru a půl ("už tam přece musím být!") až začalo zapadat sluníčko jsem uznal že tudy cesta nevede. Poklusem jsem se vrátil na parkoviště a hned viděl že vyhlídka je asi jen 100 metrů od auta opačným směrem. Alespoň jsem se prošel na čerstvém vzduchu :-)

V příštím díle našeho dovolenkového seriálu se podíváme do pekla na smrad a čoud a jedovato v termálním parku Wai-o-Tapu. Ale to až někdy jindy :-)
[už je to tady :-)]