Kiwi aneb hlavou dolů

Třetího dne naší dovolené jsme opustili Rotoruu a odjeli směrem na Taupo. Tam nás čekal tou dobou opuštěný a zazimovaný dům Jitčiny kamarádky, která nám nabídla že tam můžeme úplně zadarmo bydlet. Z Rotoruy do Taupa je to jen asi 80km, takže jsme se ještě v půlce cesty stavili v geotermálním parku Wai-o-tapu.

Kouřící Kuirau park v Rotorua je jen slabá demoverze Wai-o-tapu. Dneska jsme totiž zažili ten pravý výlet k branám pekelným. Naštěstí opět nedošlo k erupci, takže pravé peklo se nekonalo. Možná příště...

Wai-o-tapu je fakt pěkný zážitek, obzvlášť takhle v srpnu, v půlce zimy, kdy se tam necpou davy turistů. Vstupné standardní, $25 za osobu.

Většina "útvarů" se nějak jmenuje a hned první, Devil's home, nás nenechal na pochybách, že do pekla je to odsud jen kousek. Všudypřítomný žlutý prášek, který je k vidění i u Ďábla v předsíni, je usazená síra.

Největší plochu v parku zabírá Artist's palette. Na první pohled vypadá jako ohromné jezero, ale ve skutečnosti je tam jen centimetr nebo dva vody přitékající ze Champagne pool, hlavní atrakce parku, ke které se zanedlouho taky dostaneme. Různými barvami hrající podklad je pak mnoho tisíců let tvořený nános sirných sloučenin.

Za zmínku stojí místní fauna a flóra. Něco tam, pravda, roste. Ale nevypadá to kdovíjak zdravě, například kůra všech stromů je pokrytá jakýmsi oranžovým mechem. Naproti tomu jsme zahlédli dva ptáčky, kteří si máchali nohy přímo v mělkých vodách Artist's palette a asi čekali až tamtudy poplave vařená ryba.

Přes mostík jsme se dostali na vyhlídku a okoukli Primrose terrace. To, co vypadá jako řeka tekoucí lesem, je ve skutečnosti opět jen nános křemíku, vápníku, síry a jejich kamarádů. Na spodním konci této "řeky" je dokonce statický "vodopád" - Bridal veil falls

Před sestupem na Pánvičku (Frying pan flat) stojí několik cedulí na téma "Keep on path" případně "Extremely unstable ground, keep on path. Really." Poslechli jsme je, i když některé úkazy si o bližší prozkoumání přímo říkaly. Třeba krásně modré Ústřicové jezírko (Oyster pool).

Pánvičkou sice vede jen jedna cesta, ale Šárka přesto raději navigovala, abychom nezabloudili.

Na cestě před Sírovou jeskyní (Sulphur cave) Jitka objevila budoucí chloubu Wai-o-tapu - Jitka Ludvig Geysir. Zatím to bylo jen gejzírové miminko, které sotva bublalo, ale určite časem dospěje. Snad ho do té doby nikdo nezašlápne. Mimochodem země ve Frying pan flat, jak už název napovídá, je skutečně horká. Odhaduju, že měla tak kolem 50°C. O tom, co se děje pár centimetrů pod našima nohama, jsem raději nepřemýšlel.

Cesta končí u vodopádu, který vypadá jak výtok z chemičky s vyhlídkou na Lake Ngakoro s podobně zdravou barvou.

Cestou zpátky jsme ještě obdivovali Sírové hromady (Sulphur mounds) a spodní část Nevěstina závoje (Bridal veil falls) ...

... až jsme dorazili do neproniknutelné mlhy, za níž se skrývá hlavní atrakce Wai-o-tapu - Champagne pool. Zhruba 60m hluboké jezero, do nějž zespodu přitéká přes 230°C horká voda. Ta se cestou na hladinu ochladí na 74°C, přeteče na západní straně přes okraj a pokračuje dál přes Artist's Palette, Primrose Terrace a Frying Pan Flat až do Lake Ngakoro. Voda kromě zlata, stříbra, antimonu, arsénu, rtutě a síry obsahuje i velké množství rozpuštěného oxidu uhličitého, takže jezero bublá fakt jako šampáňo. Jeho okraj navíc zdobí krásně oranžová vrstva usazenin.

Pak už jsme kolem Birds nest, kde si ptáci-feťáci staví hnízda a nechávají si stoupajícím teplem bezpracně vylíhnout vajíčka, došli až do Čertovi koupelny - Devil's bath. Voda je sytě zelená díky vysokému obsahu sloučenin arzénu. Koupání ne-čertům se tedy důrazně nedoporučuje.

Pár set metrů před branami parku je ještě zdarma přístupný Boiling mud pool. Bahýnko si tam spokojeně ppoommaalloouuččkkuu bublalo, vydávajíc legračně čvachtavé zvuky. Sem tam si i odplivlo (nebo ejakulovalo?).

Pak už jsme nadobro odfrčeli do Taupa. Ale o tom zas někdy jindy...