Kiwi aneb hlavou dolů

Poslední dobou se u nás dějou velké věci. Přestavujeme byt. A jelikož jsme se ještě neshodli na nejoptimálnějším řešení, vypadá to u nás každý den jinak.

Křeslo bývá v rohu u počítače, ale dobře se vyjímá i u okna nebo uprostřed místnosti. Stolek ani své stálé místo nemá, takže ať je u zdi nebo zaklíněn ve dveřích, nikoho to nepřekvapí. Totéž jídelní židlička a velký sedací polštář ve tvaru osla. Naštěstí máme nábytku minimum, takže není problém přesunutou věc okamžitě dohledat a umístit si ji po svém.

Tahle stěhovací vášeň se neomezila jen na náš obývák, ale dá se uplatnit prakticky kdekoli. Třeba o víkendu v kavárně nákupního centra. Když jsme odcházeli, byly dva stolky sraženy k sobě, většina židlí naskládaná v rohu, jedna dokonce uprostřed rušné uličky a navíc byly vysypané kamínky z květináče. Jenže vysvětlujte Šárce, že původní dispozice byla poněkud praktičtější... Jako každý začínající mladý architekt má ještě velké ambice a zcestné nápady :-)