Kiwi aneb hlavou dolů

Šárce jsou dva roky. Pod záminkou pořádné oslavy jejích narozenin jsem konečně prosadil dvě atrakce po kterých už jsem několik měsíců toužil. Tedy chci říct ... po kterých
Šárka toužila! Stačilo jí naučit že jediná správná odpověď na otázku "co chceš dělat o narozeninách?" je "vláčkem a lóóódííí!" a bylo to v suchu. Jitka se sice Šárku chvíli snažila neobratně vmanipulovat do jízdy na koních, ale uznejte že kůň se s lodí srovnat nedá.

V sobotu 15. července, v den druhých narozenin, jsme nejdřív oficiálně slavili. Akorát že dort nebyl dort, ale muffínek kterého ty dvě svíčky málem roztrhly. Hvězdou oslav však nebyly duchaplné gratulace ani dárečky, ale frkačky a tucet nafouknutých balónků. I kdyby narozky byly jen o těchto dvou věcech, byla by Šárka naprosto spokojená.

Po oslavách jsme se vydali na loď - z přístavu Auckland City přes záliv Hauraki do čtvrti Devonport, kde mimochodem zrovna pracuju. Cesta trvá jen asi čtvrt hodiny, ale Šárce stačila - ani se nestihla začít nudit.

Navíc je v Devonportu pěkné velké dětské hřiště.