« Kauza Kalendář aneb Miss June má padáka | Tajuplný pták kiwi » |
Michalova firma očima zaujaté manželky aneb Od šestnácti k šesti
Michal nastupoval v únoru do sice neprosperující, zato slibně se rozrůstající firmy. Poslední dobou však chodí domů se slovy Tak je nás zas o jednoho míň.
Začalo to asi před měsícem, kdy došlo ke sloučení s jedním telekomunikačním gigantem. První na řadu přišla stařičká účetní. Ve velké společnosti je vlastní účetní oddělení, tak proč to tříštit. Následoval ji kolega Project Manager. Prý se víc vyplatí externí firma najímaná jen na určité zakázky, než jeden stálý zaměstnanec. Netrvalo dlouho a ani pro dalšího člověka, tentokrát z vedení, už práce nebyla.
Druhá vlna odpadla jaksi vlastním přičiněním. Kolegyně švédka, která sem přišla před rokem z Mexico City, se stěhuje do Sydney. Další kolega to vždycky strašně flákal, do práce chodil čím dál méně, až se na to jednoho krásného dne vybodnul úplně. A jelikož byl velkým vzorem druhého programátora, tak odešeli spolu.
Další týpek udělal čas od času nějaký průser. Poslal klienta do háje nebo zveřejnil tajné informace. Za poslední prohřešek dostal za trest tři týdny neplaceného volna, aby o tom mohl přemýšlet. Nelenil, popřemýšlel a našel si jinou práci.
Kolega motorkář by v práci zase strašně rád zůstal, ale asi půjde sedět. Nedávno se proháněl na své mašině dvousetkilometrovou rychlostí po dálnici (nejvyšší povolená rychlost na NZ je pouhá stovka), nedbal na houkající policajty, kteří ho pronásledovali, ani na vrtulník, který se nad ním výstražně vznášel. Až přehrazená dálnice několika policejními auty ho donutila zastavit. Příští týden má soud.
Mezi CEO a GM to nebezpečně vře. Vypadá to, že se asi o společné vizi nedohodnou a jeden z nich to zabalí. Michalův přímý nadřízený se chystá v červenci na několika týdenní dovolenou do států. Prý tam nezůstane, ale člověk nikdy neví. Z původních šestnácti jich tedy dnes zbývá asi šest.
Za posledních čtrnáct dnů Michal dostával do práce několik balíčků týdně. Měly to na svědomí jednak moje narozeniny a jednak Šárky potřeba zimního nedostatkového oblečení. Od zbývajících kolegů si proto vysloužil posměšné označení pašerák kokainu vulgo Pošťák. Osvědčil se, možná se nám to časem bude hodit...
3 comments
Udínku! Vybodni se na Zéland a pojď k nám vozit značky…:-)))
U nás v Liberci by se daly vozit maximálně tak sr****. :)
To se skoro zdá, že za chvilku zbude z firmy one-man-show… To fakt tak ubývá práce, nebo se jí navaluje víc a víc na ostatní?
Prej ze neumis psat…A jak se to vyviji?Uz tam zustal Michal sam?Tak, tenhle nadpis me zaujal,ale bezim na kiwi…TT.