Kiwi aneb hlavou dolů

Kolegové co bydlí blízko u moře v pondělí popisovali řádění živlů jako violent storm. Jiní, kteří bydlí v okolí Whangarei pak rovnou jako konec světa.

Někteří unikli smrti o míň než vlásek: flash video, ostatní možná stále vynášejí vodu ze sklepa: foto galerie. Vlastně ne, tady se sklepy nestaví.

U nás byl docela klid. Sice docela foukalo a báli jsme se že nám na barák spadne sousedovic velestrom. Pro jistotu jsme tedy přestěhovali dětské postýlky na noc k nám do ložnice. Nakonec jsme ale až na pár polámaných větví a v jednom místě poničený okap nezaznamenali žádné škody na zdraví ani na majetku. Možná proto že štěstí přeje připraveným - měli jsme totiž navařeno a napečeno, to kdyby pak nešla elektřina, a v lednici vychlazené pivo, to kdyby netekla voda.

Obojí se nám nakonec hodilo, protože i přes mé dobře myšlené odrazování ("Z Tamaki Drive vás ten vichr sfoukne i s autem!") dorazili na návštěvu kamarádi z druhého konce Aucklandu. Asi si nakonec mysleli že cestu přece jen nepřežili, protože ládujíc se perníkem s čokoládou, sýrovými placičkami a dalšími zásobami na nejhorší časy a popíjejíc Staropramen, v teple, u topení, s plnou pusou Mag slastně špitla: "Tak takhle vypadá nebe" :-)