Kiwi aneb hlavou dolů

Jitka je sice těhotná teprve podruhý ale tváří se jako matka klanu pro kterou je těhotenství a porod denním chlebem. Když jsme zjistili že čekáme prvního Kuldu, tedy Šárku, tak Jitka hned oběhla všechny doktory v Praze, v sedmém týdnu už měla první ultrazvuk a doma na stole hromadu knížek o těhotenství, porodu, výchově dětí až po přehled vysokých škol pro budoucího potomka. A le teď? Na mé naléhání si odmlouvajíc teprve před dvěma týdny došla k doktorce, aby se dozvěděla jak to tu s péčí o těhotné vlastně chodí. Doktorka nám pogratulovala, nemohla najít těhotenský kalendář takže se spokojila s odhadem "hmm, hmm, mělo by se to narodit někdy zjara" (pro vás: na podzim :-), řekla nám že těhotenství se tu nebere moc vážně a pokud to nebude potřeba nebude Jitka v péči doktorů ale místo toho bude mít svou midwife. Načež jí dala seznam několika jejich jmen, radu ať si na ně telefon najde v seznamu a nashledanou. Midwife (česky asi mezimanželka :-) je něco mezi psychologem, porodní bábou a dětskou doktorkou. Doma se Jitka se na seznam zamračila, zabrblala že někdo takovej jí stejně bude na houby a nechala to plavat. Sem tam jsem sice zaprudil otázkou "co ti řekla midwife" načež jsem si Jitku musel udobřovat, ale jiný efekt to nemělo. Jenže teď už je Kulda 2 ve třetím měsíci a i jeho laxní matka konečně uznala že by ho mohla začít brát vážně. I jala se studovat midwife.org.nz a vypisovat si slovníček porodnických termínů, což průběžně komentuje:

• Ty jsou všechy divný, co když mě budou nutit rodit doma?!
• Tady by si matky prudičky smlsly - podle jejich kodexu můžu od porodu kohokoliv vykázat. Už vidim jak vyhazuju porodníka - "sorry vy jste mi nějakej nesympatickej"
• Ježíš kde mám najít jak se řekne "slabý průtok pupečníkem"?!

Pak narazila na diskuzi maminek co mají rodit přibližně ve stejnou dobu jako my, zjistila že hlavním tématem tam je "všechny midwifes už mají plno co mám dělat?" a dočista zpanikařila. Jooo, na taťku se nikdy nedá...