Kiwi aneb hlavou dolů

Minulé velikonoce jsme se poctivě drželi tradice, barvily vajíčka a Michal nás se Šárkou řádně vyšlehal podomácku vyrobenou pomlázkou.Letos jsme se na to vykašlali. Stejně by bylo těžké princezně vysvětlovat, proč jí tatínek jednou do roka pro její dobro zmydlí a ona ho má za to ještě podarovat vajíčkama. Radši jsme se na velikonoční pondělí vydali na výlet do národního parku Tawharanui, asi 80km severně od Aucklandu.

Zlákal nás především Mystery walk uvedený v prospektu o parku. Bohužel je tak tajemný, že o něm na místě nikdo nevěděl. Možná to bylo dobře. Nemaje žádný náhradní plán, plácli jsme se na pláž, užívali poslední sluneční paprsky a dokonce se i vykoupali.

V pět jsme zpanikařili, že se zase jenom povalujem u vody a vlastně vůbec nevýletíme. Nacpali jsme Oskárka do šátku a vyrazili poklusem na ecology track, abychom to do západu slunce stihli zpátky na parkoviště.

Cesta byla nádherná. Chvíli podél skalnatého pobřeží, pak vysokou trávou na kopeček, kde se spokojeně pásly krávy. Tohle místo bylo v mapě označeno jak obzvlášť tiché. Bohužel jsme neměli možnost to se dvěma dětmi ověřit, ale možné to je. Michal se to dokonce pokoušel natočit, ale kromě Šárko, dávej pozor kam šlapeš, jsou tu všude bobouchy, Oskare, neházej po mě furt tou čepicí a pohledu kamery kamsi do trávy, kde měly být cikády a jiní broučci, toho moc nezachytil.

Pomalu se stmívalo, Šárka si pořád vyšlapovala po svých, přelézala po dřevěných schůdkách elektrický ohradník tam a zpátky, Oskárek spokojeně chrupkal v šátku a slintal mi na záda, já se s Michalem vedla za ruce jako za mlada a až na ty všudypřítomný děti to byla hotová romantika :)

Poslední část cesty se Šárka nechala nést na koníkovi. Aby se nenudila, tak aspoň navigovala.

U auta jsme byli krátce po západu sluníčka. Výlet děti prakticky vůbec neunavil, jak jsme tajně doufali, a celou cestu v autě nám to dávaly hlasitě najevo. Šárka radila tatínkovi, jak má správně šlapat na pindály a Oskárek se ochotně přidal. Tahle drobnost nám ale celkový dojem z Tawharanui nezkazila, určitě se sem ještě vrátíme.