Kiwi aneb hlavou dolů

Auckland je kosmopolitní město, které se hemží nejrůznějšími národnostmi. Každá kultura si sem přivezla něco svého ať už jde o jídlo, styl oblékání nebo specifickou angličtinu. Třeba Číňani tu kromě svých oblíbených nudlí zavedli i masáže.

Nejvíc mě zaujali masážní buňky přímo v obchodních centrech. Uprostřed nejrušnější uličky je postaveno několik paravanů, mezi nimi pár židliček a dvě postele. Kolem postává asi deset Číňanů a vyhlíží své zákazníky znavené nakupováním. Cena není vysoká, maséři jsou vcelku sympatičtí, není potřeba žádné objednávání předem, prostě stačí zaplatit, složit se na židli a nechat se opečovávat.

K narozeninám jsem dostala poukaz na jednu masáž od hlavy až k patě. Při představě masírování chodidel mě ale polil studený pot. Mě stačí na nohy sáhnout a už se můžu počůrat smíchy... Takže jsem si poukaz operativně vyměnila za tři menší masáže dle vlastního výběru.

V neděli jsem si dopřála druhou masáž, tentokrát hlavy, krku a ramen. Už jsem to docela potřebovala, od věčného nošení Šárky jsem byla celá rozlámaná.

Příště mě čeká masáž zad. Jsem z toho trochu nervózní. Přecejenom i na zádech jsem docela lechtivá. Michala klidně pokopu, ale bojím se, abych neprovedla nějakou nepředloženost chudákovi masérovi...