Kiwi aneb hlavou dolů

V kancelari jsme tri - ja, 21lety pubertak Richard a motorkar Andrew. S Andrewem si nerozumime. Ne ze bysme se nemeli nesnaseli, ale proste vzajemne nedokazeme desifrovat co ten druhej rika. Tak v 70% pripadu nase konverzace konci mavnutim rukou a povzdechem ze to je vlastne fuk.

S Richardem je to zajimavejsi. Ten se jednak snazi mi rozumet a taky se snazi mluvit tak, abych ja rozumel jemu, alespon co se rozpoznani jednotlivych slov tyka. Ale zase me nesetri po obsahove strance a zhusta me zasobuje slangem. Dneska prisel do kancelare a misto pozdravu spustil "What's the hizzy haps?". Po chvili jsme se dobrali k tomu, ze to znamena "Co je novyho?".

"Yo momma!" Spravnou odpovedi by pochopitelne byl vycet novinek, ale jelikoz se od rana nic moc nestalo, tak jsem si vystacil s "Yo momma!" (tedy "tvoje mama"). Univerzalni odpoved na jakoukoliv otazku na kterou clovek zrovna nema lepsi odpoved. Zejmena na otazky typu "kdo/co" se v jistych kruzich hodi takhle odpovidat vzdycky. "Kdo vcera odchazel posledni?" "Tvoje mama!"

Mluvena anglictina mych prevazne 20-30 letych kolegu ma k te "evropske" anglictine kterou jsem sem prijel vyzbrojen asi tak daleko jako nasledujici text k Shakespearovi:

"Here be de lunch time suppo't rosta' fo' de next week. Ya' know? If ya' is unavaliable on dat day, please let kamakizzle know so's he kin hook ya up. Man! Please ensho' dat ya' is present in de office durin' de lunch bust on said day"

Tohle je vytazek z mailu ktery chodi vsem zamestnancum kazdy tyden a plus minus se tam pise ze nasleduje rozpis kdo ma ve ktery den byt pres obed na telefonu. Rikaji tomu "jive" coz je podle urbandictionary.com "Colorful form of speaking. Sometimes hard to follow." Bohuzel kdyz tak zacnou mluvit, obvykle se nechytam.

Pak mi obvykle nezbyva nez pouzit jinou univerzalni odpoved na kazdou otazku a to hrm...

hrm.